Lotyšská legie a přikulování ODS

Právo, 24.06.2009 - Jiří Dienstbier

„Fraška Cameronovy lotyšské legie je špatná pro Británii a špatná pro Evropu,“ napsal T. G.
Ash, profesor Oxfordu a jeden z nejvlivnějších světových komentátorů.
Cameron je „moderní a sociálně liberální konzervativec“, ale před čtyřmi roky neopatrně řekl, že toryové v Evropském parlamentu vystoupí z klubu Evropské lidové strany. Teď má bez nadšení tento slib „lotyšské legii“ ve vlastní straně splnit. Vyřadí tím stranu z velkého středopravého proudu, který vyhrál evropské volby, a spojí ji se směsicí nacionalistů a populistů z Polska, Česka a s lotyšskou stranou Za vlast a svobodu, která oslavuje jako vlastence členy lotyšské jednotky Waffen-SS.
Oslabí tím vliv Británie v EU a vztah s Obamovou administrativou, „kterou vůbec nezajímá zvláštní vztah s Británií, která se odřízne od Evropy… Toryové nemohou zřejmě být v loži s lidmi, kteří chtějí stále těsnější federální unii,“ píše Ash. A tvrdě dodává: „Tedy: raději fašista než federalista.“
Podobně se chystají oslabit českou politickou a morální pozici europoslanci za ODS. Mirek Topolánek se zdál být kolegou polského premiéra Donalda Tuska. Ve Varšavě však spolu s Cameronem pózovali s Kaczyňskim, jehož eurofobní Právo a spravedlnost má dnes už malý vliv i v Polsku.
Někteří britští konzervativní politici Camerona kritizovali, že pod tlakem české ODS přistupuje na pochybná spojenectví. Jan Zahradil popřel, že ODS prosazovala přijetí italské Ligy severu nebo Dánské lidové strany. Nicméně zůstává spojení s partou extrémních odpůrců evropské integrace z pěti dalších zemí, včetně zastánce lotyšských esesáků.
Takové jednání posiluje pochybnosti, zda jsou Češi vůbec schopni shodnout se na vztahu ke společenství, do kterého dobrovolně vstoupili. Důvodů pro pochyby bylo dost: dlouhodobé odklady schvalování Lisabonské smlouvy, úžas nad vládou, která se nechala oklamat autorem Entropy, Topolánkova naivita, s níž si nechal v Kyjevě k dohodnuté smlouvě s Ruskem připsat jednostranný dodatek, svržení vlády jako projev chaosu na české politické scéně.
Úlevu nad tím, že Senát jako poslední komora v Evropě schválil Lisabonskou smlouvu, poněkud kazí vědomí, že to umožnil pád vlády, když už se její vedoucí představitelé přestali bát, že padne. Trvalým zdrojem nechuti jsou postoje prezidenta republiky, který v poškozování obrazu ČR pokračuje, když si vymýšlí stále nové důvody, proč ji odmítá podepsat. Teď torpéduje český úspěch při jednání o zárukách pro Irsko, když podmiňuje podpis schválením těchto záruk v parlamentě.
K nehezkému dojmu přispívají i někteří senátoři ODS, kteří zpochybňují úroveň demokracie v EU a přitom v rozporu s principy demokracie odmítají respektovat rozhodnutí svých kolegů, když chtějí smlouvu znovu poslat k Ústavnímu soudu. Je v tom i údiv nad českým systémem, který umožňuje, aby hlava státu nerespektovala rozhodnutí ústavních většin obou komor parlamentu. „Tomu říkáte demokracie?“ musel jsem několikrát zaslechnout.
Tým Jana Fischera v situaci, kdy se české předsednictví považuje za jedno z nejslabších, dokázal je důstojně ukončit a partnery přesvědčit, že pád vlády neoslabil profesionální úroveň české reprezentace. Pomohlo mu i ocenění vysoké kvality českých diplomatů a úředníků.
Je škoda, že české postavení v EU znovu oslabí přechod poslanců ODS z jednoho ze dvou hlavních politických proudů do seskupení, které bude mít jen omezené možnosti cokoli v EP prosadit. A i v něm budou britským konzervativcům jen přikulovat.

O autorovi| Jiří Dienstbier (Autor je senátor za ČSSD)

ODS a britští konzervativci se v EP spojili s nacionalisty

Právo, 23.06.2009  

Občanští demokraté včera oznámili vznik nové frakce v Evropském parlamentu – Evropské konzervativní a reformní skupiny. Podílet se na ní mají například britští konzervativci, ale i polská strana Právo a spravedlnost či lotyšská nacionalistická strana Za vlast a svobodu.
„Jsme velmi rádi, že se nám podařilo tento dlouholetý projekt dovést do úspěšného konce. Skupina evropských konzervativců a reformistů vnese nový impuls do zatuchlých vod Evropského parlamentu,“ uvedl ve včerejší tiskové zprávě předseda devítičlenného klubu europoslanců ODS Jan Zahradil.
Právě od křesťanských demokratů (EPP/ED), kteří jsou nejsilnější frakcí v europarlamentu, ODS odchází.
Právo a spravedlnost vede dvojče polského prezidenta, bývalý premiér Jaroslaw Kaczyňski. Například odmítá Lisabonskou smlouvu. Podle některých diplomatů se konzervativci vystavují riziku izolace a posměchu. Například podle britského listu The Independent Kaczyňski tvrdí, že homosexualita povede k „pádu civilizace“.
Další poslanec polské strany prý řekl, že vítězství Baracka Obamy v USA by znamenalo „konec civilizace bílého muže“.
ODS včera zveřejnila „Pražskou deklaraci“ principů nové europarlamentní skupiny. Jsou mezi nimi například nižší daně, minimální regulace, úsilí o svobodu jednotlivce, nesouhlas s federalismem či posílení vazby s NATO.

Kritika hlavně v Británii

Konzervativcům z Británie, Polska a z Česka se podařilo sehnat europoslance zatím z dalších pěti zemí EU. Znamená to, že skupina bude mít zaručená místa ve výborech parlamentu i nárok na finance od této instituce. K vytvoření frakce je třeba mít podle nových pravidel aspoň 25 europoslanců ze sedmi zemí EU. Ta nová bude mít 55 členů z osmi zemí. Stane se tak čtvrtou nejsilnější po EPP, socialistech a po liberálech. Těsně předstihne i Zelené (52 poslanců), kteří velmi uspěli ve volbách. I tak ale bude třikrát až pětkrát slabší než socialisté či lidovci.
Britští konzervativci mají 26 europoslanců. Plány na vytvoření nového klubu provází od počátku kritika, zejména právě v Británii. Podle levicového listu The Guardian bude kvůli nové frakci (a také kvůli bídným výsledkům labouristů) „umlčen britský hlas v Evropě“.
Ale i některá pravicová média tam varují, že konzervativci oslabí svůj vliv v Unii, protože opouštějí vlivnou EPP, nejmocnější stranu parlamentu, a spojují se s různými „exoty“ z východu. Tisk si přitom všímá kontrastu mezi šéfem konzervativců Davidem Cameronem, který se hlásí k ochraně klimatu, a ikonou české ODS, „excentrickým prezidentem Václavem Klausem“, který zpochybňuje samu myšlenku klimatických změn. Klaus už ovšem ODS před půl rokem opustil.

List The Times upozornil, že k nové frakci bude patřit i člen lotyšské nacionalistické strany Za vlast a svobodu, jejíž národní poslanci oslavují příslušníky SS z Lotyšska.

Britští konzervativci se přou s ODS kvůli populistickým spojencům - iDNES.cz

Šéf evropských poslanců ODS Jan Zahradil minulý týden tvrdil, že o jednání s Lotyši nic neví a dodal, že Konzervativní strana coby nejstarší demokratická strana na kontinentě je dostatečnou zárukou demokratického charakteru nové frakce.  

ODS se pře s britskými konzervativci o přijetí extremistů do nové frakce - Novinky.cz

Dalším nebezpečím je skutečnost, že některé ze stran, jež se staly členy nové frakce, nejsou v pravém slova smyslu konzervativní. Mají možná podobně skeptický pohled na další evropskou integraci, jaký má ODS, ale v domácí politice občas vyjadřují extrémní názory. Potenciál, že dříve či později vypukne v nové frakci pnutí, je značný, protože britští konzervativci jsou na rozdíl od některých členů frakce tolerantní jak k etnickým, tak ke společenským menšinám, jako jsou například homosexuálové.

Ve Velké Británii nebylo rozhodnutí konzervativců přijato s nadšením právě z výše zmíněného důvodu. Rozpaky panovaly také nad ochotou ODS přijmout do nové frakce například zástupce italské Ligy severu, která je považována za extrémistickou stranu. Nebezpečí, že do frakce vstoupí podobné strany ještě přitom není zažehnáno, neboť jednání prý pokračují a očekává se, že se do prvního zasedání europarlamentu frakce rozroste.

Jiří Pehe: Riskantní evropské dobrodružství ODS

Členské strany Skupiny evropských konzervativců a reformistů (ECRG) - Novinky.cz

Na ohlášený vznik nové frakce v Evropském parlamentu, frakce evropských konzervativců a reformistů, jejíž jádro budou tvořit poslanci tří politických stran, britských konzervativců, polské strany Právo a spravedlnost a české ODS, je možné se dívat z více úhlů pohledu. Pokud se na věc podíváme z evropského pohledu, z hlediska evropských politických stran, zastoupených v Evropském parlamentu, pak je třeba ji přivítat. 

(...) Navíc je třeba zdůraznit, že v letošních volbách do Evropského parlamentu zcela zvítězily proevropské politické strany a množství malých politických stran, které chtěly měnit směr vývoje Evropské unie nebo ho dokonce brzdit, bylo voliči odmítnuto.

Odešli, ale ztráta to nebyla -Rozhlas.cz

Akce radikálů: Necelé dvě desítky zadržených, i místopředseda DS

ČeskéNoviny.cz, 14.06.2009 20:07 20:25

Pardubicemi zase pochodovali neonacisté - Deník.cz

Praha - Pravicoví radikálové o víkendu v několika městech protestovali proti nedávnému policejnímu zásahu proti extremistům. V Mostě policie zadržela 14 extremistů, mezi nimi i místopředsedu Dělnické strany Petra Kotába, který při zásahu zkolaboval. V sobotu ve Zlíně vyústila akce radikálů v potyčku příznivců krajní pravice a anarchistů. Zlínští policisté zadrželi tři muže. V ostatních městech, kde se sešly maximálně desítky demonstrantů, se shromáždění odehrála bez incidentů. 

Ze 14 lidí, které policie v Mostě zadržela, je 13 podezřelých z přestupku, jeden z trestného činu propagace nacismu. Pochodu se účastnilo asi 50 lidí, zástupci magistrátu akci rozpustili, protože nebyla stejně jako všechny ostatní ohlášená. Extremisté ale nadále v menších skupinách pochodovali městem, proto policie zasáhla. Ke Kotábovi, který zkolaboval, policisté přivolali sanitku.

V Plzni se dnes sešlo asi 25 protestujících a čtyřnásobná přesila policie. Městští úředníci neohlášené shromáždění rozpustili. Demonstranti pak za doprovodu policie odešli k nádraží, jednoho policisté odvezli na stanici kvůli symbolu na oděvu - znalec posoudí, zda nespáchal trestný čin.

Pravicoví radikálové svá shromáždění svolali v reakci na úterní policejní akci, po které deset extremistů čelí obvinění kvůli pořádání koncertů, na nichž byl údajně podporován nacismus a fašismus. Pro tvrdší postup proti aktivitám neonacistů se v sobotu vyslovil prezident Václav Klaus.

Dnes se radikálové sešli i v Písku, asi 30 lidí se tam po 15:00 vydalo přes Alšovo náměstí a historický kamenný most. Cestou skandovali hesla "politickým vězňům svobodu", "policejní proces" a "policejní stát". Na nábřeží před budovou policie průvod ukončili.

Již v sobotu večer zadrželi policisté tři muže, kteří se účastnili protestu radikálů na zlínském náměstí Míru. Proti asi padesátce pravicových extremistů tam stál zhruba dvojnásobný počet jejich odpůrců. Skupinám se nakrátko podařilo obejít policejní kordon, který je odděloval, a na hlavní třídě se střetly. Policie zadržela tři lidi - v celách strávili noc a neděli dva anarchisté. Jeden kvůli tomu, že podle policie hodil kamenem, a druhý za to, že prý napadl kriminalistu. Tomuto muži policisté ve zkráceném přípravném řízení sdělili podezření z trestného činu výtržnictví. V nejbližších dnech podle policejní mluvčí stane před soudem. Zadržen byl i jeden pravicový radikál, kterého policie brzy propustila bez obvinění.

Na Hodonínsko byl v sobotu plánován koncert neonacistů. Podle informací hodonínské policie se ale nakonec nekonal, policie pouze pověřila několik příznivců hnutí, kteří do města dorazili.

Na ostatní sobotní akce příznivců krajní pravice dorazilo jen několik desítek lidí, policie byl a v přesile a demonstrace se obešly bez incidentů. Protestní pochody se v sobotu konaly také v Mladé Boleslavi, Havlíčkově Brodě a Jablonci nad Nisou.

Všech deset mužů obviněných kvůli pořádání koncertů patří ke členům neonacistického Národního odporu. Jejich zadržením vyústila více než roční práce kriminalistů na případu organizací koncertů, na kterých se prý šířily myšlenky neonacismu, nacionalismu, rasismu a xenofobie. Zároveň se na nich údajně propagovalo hnutí Národní odpor, které je založeno na nadřazenosti bílé rasy a antisemitismu, hlásí se k ideologii nacionálního socialismu a používaná symboly a kombinace barev odkazující k hitlerovskému Německu.

Radikálové byli obviněni z podpory a propagace hnutí směřujících k potlačení práv a svobod člověka. Hrozí jim až osm let vězení. V souvislosti se zásahem proti nim poskytuje police ochranu dvacetiletému synovi premiéra Jana Fischera a rodině ministra vnitra Martina Peciny. Podle policie jde o preventivní opatření.

Pravicovým radikálům se ve Zlíně postavili anarchisté

ČeskéNoviny.cz, 13.06.2009 22:21

Praha - Akce pravicových radikálů ve Zlíně, kterou na dnešek svolali na protest proti nedávnému zatčení a obvinění deseti extremistů, vyústila v potyčku příznivců krajní pravice a anarchistů. Proti asi padesátce radikálů zde stál zhruba dvojnásobný počet jejich odpůrců. Skupinám se nakrátko podařilo obejít policejní kordon, který je odděloval, a na hlavní třídě se střetly. Policie zadržela přinejmenším jednoho antifašistu. 

Na ostatní dnešní akce příznivců krajní pravice dorazilo jen několik desítek lidí a obešly se bez incidentů. Protestní pochody se konaly vedle Zlína i v Mladé Boleslavi, Havlíčkově Brodě a Jablonci nad Nisou. Na Hodonínsko je plánován koncert.

V úterý zadržení extremisté čelí obvinění kvůli pořádání koncertů, na nichž byl údajně podporován nacismus a fašismus. Pět z nich je stíháno vazebně. Radikálové proti tomu na různých místech republiky protestovali i v minulých dnech.

Kde konkrétně a zda vůbec dnešní koncert na Hodonínsku bude, není podle policie jasné. Extremisté měli sraz večer v Hodoníně na parkovišti. Do 19:30 tam však dorazilo jen několik jednotlivců. Ve městě dnes pořádají svou akci i antifašisté.

V Jablonci nad Nisou se odpoledne sešlo asi 30 radikálů, neohlášený pochod po chvíli skončil. Policie měla zde stejně jako na dalších místech protestů nad demonstranty jasnou převahu.

Před okresním policejním ředitelstvím v Havlíčkově Brodě demonstrovaly večer zhruba tři desítky lidí. Asi pětiminutový protest byl doprovázený pokřiky "svoboda slova" a "odpor". Delšího trvání a větší účast neměla ani podvečerní akce v Mladé Boleslavi.

Všech deset mužů obviněných kvůli pořádání koncertů patří ke členům neonacistického Národního odporu. Jejich zadržením vyústila podle ředitele Útvaru pro odhalování organizovaného zločinu (ÚOOZ) Roberta Šlachty více než roční práce kriminalistů na případu organizací koncertů, na kterých se prý šířily myšlenky neonacismu, nacionalismu, rasismu a xenofobie. Zároveň se na nich údajně propagovalo hnutí Národní odpor, které je založeno na nadřazenosti bílé rasy a antisemitismu, hlásí se k ideologii nacionálního socialismu a používaná symboly a kombinace barev odkazující k hitlerovskému Německu.

Radikálové byli obviněni z podpory a propagace hnutí směřujících k potlačení práv a svobod člověka. Hrozí jim až osm let vězení. V souvislosti se zásahem proti nim poskytuje police ochranu dvacetiletému synovi premiéra Jana Fischera a rodině ministra vnitra Martina Peciny. Podle policie jde o preventivní opatření.

Kalibová: Dnes známe skutečnou podporu DS

Právo 10.06.2009 - Josef Koukal - Zpravodajství - str. 03

KLÁRA KALIBOVÁ ZE SDRUŽENÍ TOLERANCE:

* Svědčí výsledek Dělnické strany v eurovolbách o posilování krajní pravice?
Oni vlastně oslabili. V krajských volbách z loňského podzimu získali 29 tisíc hlasů. Teď mají přes 25 tisíc. Tehdy řada lidí volila Dělnickou stranu, aniž by tušila, co jsou zač.

* Při nízké účasti to ale znamená poměrně vyšší zisk.
To je sice pravda, nicméně musíte si uvědomit, že Dělnická strana má dost ukázněné voliče, pro které volby znamenají něco jiného než pro voliče jiných politických stran.

* Kdybych to tedy shrnul, jde o čitelnější údaj o podpoře Dělnické strany jako takové?
Přesně tak. Dnes lze odhadnout, jaký je její reálný potenciál mezi voliči. Zajímavé je, že v regionech, na které se zaměřili, zejména v severních Čechách, mají i přes pět procent. V Litvínově dokonce přes sedm.

* Takové podhoubí je jen v problematických regionech, nebo jsou jejich jednoduché recepty přenosné i na relativně klidná místa?
Pochybuji, že by se tato taktika dala přenést. Myslím, že je vázaná na problematické regiony. Ty však nemusejí být spojeny jen se sociálně vyloučenými lokalitami, ale mohou být postiženy i nárůstem nezaměstnanosti nebo problémy s cizinci.

* Do jaké míry se na výsledku podepsala medializace Dělnické strany v souvislosti s jejími akcemi, případně vítězným sporem s ministerstvem vnitra o zákaz činnosti?
Média jistě v poslední době tvořila zcela zdarma fantom Dělnické strany, čehož oni dobře využili. Neschopnost vnitra, které situaci nezvládlo, to je prostě fakt. Je otázka, co by se stalo, kdyby byli v březnu zakázáni, zda by se stačili znovu zaregistrovat. U nás to není jako v Německu, kde po rozpuštění strany z toho důvodu, že útočí na demokracii, nemůžete jako fyzická osoba stejnou stranu obnovit pod jiným názvem. To, co předseda Vandas říká, tedy „obnovíme stranu pod jiným názvem“, by v Německu nebylo možné.

* Do Evropského parlamentu se dostalo několik uskupení, která bývají řazena ke krajní pravici. Dá se hovořit o posílení extremistů v Evropě a je to podle vás nebezpečné?
V Maďarsku představují tři mandáty pro Jobbik velký problém až katastrofu. Nejenže získají značnou finanční podporu, ale budou také moci ovlivňovat dění na půdě Evropského parlamentu. A posílí i svou pozici na národní úrovni, už teď mají zhruba 10 procent příznivců. Totéž platí pro Nizozemsko. Určitě jde o nebezpečné posilování nacionalistických tendencí napříč celou Evropou. V každé zemi má trochu jiné důvody, ale postkomunistické země si s tím skutečně nevědí rady.

* Jsou tyto strany schopny v rámci evropského parlamentu spolupracovat, nebo jsou to jen izolované ostrůvky?
Na úrovni Evropy národů spolupracovat dovedou. Dokážou prosazovat separátní nacionalismus, vymezovat se vůči posilování pravomocí Evropské unie. A samozřejmě ovlivňovat společně politiku v oblasti azylů a uprchlictví. To minimálně.

Problémové lokality volily extremisty

Právo 09.06.2009 - (ton) - Zpravodajství - str. 05

LITVÍNOV – Ve volebním okrsku č. 3, v problémovém sídlišti Janov v Litvínově, přišlo k volebním urnám jen 94 voličů z celkem 760. Volební účast tak stěží překročila 12 procent.
Mimořádně nízké účasti odpovídaly i výsledky. Po čtvrtině z odevzdaných hlasů si rozdělili komunisté, sociální demokraté a Dělnická strana, jejíž členové od podzimu loňského roku vyvolávají nepokoje v sídlišti.
Přestože dostali 25 % hlasů, v absolutních číslech je jejich úspěch mnohem méně výrazný. Do urny hodilo obálku s číslem 31 jen 24 voličů.
V celém Litvínově dostala strana, oscilující na hranici pravicového extremismu, celkem 7,81 % hlasů. Volilo ji 377 z 4847 lidí, kteří přišli volit.
Ještě vyšší procento lidí dalo hlas kontroverzní Dělnické straně v Krupce na Teplicku, kde dostala bezmála osm procent hlasů. Volilo ji 154 lidí z 1933, kteří přišli k volbám.
Obě města zažila v posledních měsících opakované policejní manévry, a to během demonstrací Dělnické strany. Stovky těžkooděnců oddělovaly příznivce a členy extremistické strany od Romů, žijících v sídlištích.
Dělnická strana pořádala mítinky v lokalitách se stoupajícím sociálním napětím mezi většinovou populací a početnými skupinami vesměs nezaměstnaných Romů.
Dělnická strana se už měsíce snaží přesvědčit obyvatele severočeských měst, že je jediná, kdo se jich zastane před „nepřizpůsobivými cikány, zloději a povaleči“. A obyčejní lidé jim zřejmě začínají věřit. V roce 2004 dostala v Litvínově jen 7 hlasů, tedy 0,13 a v Krupce jen jeden, tedy 0,03 %. Nyní jsou čísla o poznání vyšší.

„Politikům je úplně jedno, jak žijeme. Neposlouchají nás, když si stěžujeme. Stačí se podívat na ministra Kocába. Zatímco k nám nepřišel ani na minutu, s těmi lumpy a nemakačenky v sídlišti si zatančil a zazpíval,“ řekla devětatřicetiletá Iveta během demonstrace DS v Krupce.

V Janově malý zájem

Právo 06.06.2009 - (ton) - Zpravodajství - str. 04

K volebním urnám v sídlišti Janov v Litvínově, proslaveném v minulosti akcemi Dělnické strany a romskou domobranou, volilo v pátek jen minimálně voličů. Ze 785 jich v prvních třech hodinách přišly sotva tři desítky. Mnoho obyvatel míjelo volební místnost okrsku č. 3 bez sebemenšího zájmu.
„Volit? Nemám čas, musím nakoupit. A hlavně nevím, proč bych to dělal,“ řekl Právu asi padesátiletý muž.

Petr Uhl: Bude krajněpravicové bujení zhoubné?

Právo 09.06.2009 - Petr Uhl - Publicistika - str. 06

Porážka české krajní pravice, jejíž stoupenci jsou nazývání pravicovými radikály či extremisty, není, zvláště za postupující krize a při pohledu na volební výsledky v jiných evropských zemích, důvodem k bezstarostnosti.
Občané mající demokracii za nejlepší ze všech špatných uspořádání společnosti se sice mohou radovat, kdo se do Evropského parlamentu (EP) nedostal – Sládkovi republikáni, Národní strana i jiná obskurní seskupení. Ale třeba už Dělnická strana překročila hranici jednoho procenta, a dostane tak od státu tři čtvrti miliónu korun, jež použije k dalšímu podněcování k etnické nenávisti. Tam, kde se předváděla, měla volební zisk značný. V Litvínově skoro osm procent, na úkor ODS.
Krajní pravice čerpá i z nacionalismu („Čechy Čechům“), a z bojů proti lidem, ne proti jevu či nedostatku – proti přistěhovalcům, nepřizpůsobivým, neplatičům. Využívá i oprávněného odporu vůči nezaměstnanosti, agenturám, mafiím, kriminalitě, vůči všemu, kde stát rezignoval na ochranu člověka a dobré mravy.
Rozšíří se pravicový radikalismus zhoubným bujením po Evropě? V ČR to bude záležet i na konzervativní a stále trochu protievropské ODS. Omezí svou líbivou prezentaci na antikomunismus jako Štětina, Bursík a Hybášková? Ti ve volbách propadli. Nebo bude krajní pravici nadbíhat i anticiganismem jako kandidátka do Sněmovny za ODS a primátorka Řápková v Litvínově?
Britští konzervativci a ODS teď vystoupí z Evropské lidové strany (je pro ně moc levicová) a s polským Právem a spravedlností vytvoří v EP novou poslaneckou skupinu. Poláci mají ale blíže ke krajní pravici, jež teď získala v EP pár desítek poslanců z více než patnácti zemí. Pár jich bude nová skupina verbovat, musí v ní být poslanci ze sedmi zemí.
Jsou to rakouští haidrovci, Le Penova francouzská Národní fronta, pravicoví radikálové z Pobaltí, svobodní z Nizozemska, bulharská Ataka, Flámský zájem... Je tam i maďarský Jobbik (3 madáty) a Britská národní strana (2 mandáty). Ta bojuje „za svobodu od diktatury EU“.
Jobbik je Hnutí za lepší (či pravé, tedy jak správné, tak pravicové) Maďarsko. Opoziční parlamentní straně Fidesz se ani velkomaďarským, protislovenským a anitkomunistickým štvaním nepovedlo přetáhnout voliče krajněpravicového Jobbiku, i když volby do EP Fidesz vyhrál. Jsou zdivočelí Maďarskou gardou, která fyzicky útočí na Romy a slibuje ochranu maďarského národa před jeho nepřáteli, od „nepřizpůsobivých menšin“ až po mezinárodní a židovský kapitál.
Bude Fidesz v nadbíhání Jobbiku pokračovat? A jak se zachová ODS, kam se v EU zařadí? Může zhoubné bujení podpořit, ale může také pomoci ho zastavit.

Úspěch i neúspěch rasistických stran v evropských volbách

Extremistické a rasistické strany zaznamenaly úspěch v Británii, v Maďarsku, v Holandsku a v Rakousku, ale kdysi mocná francouzská Nacionální fronta přišla ve Francii o polovinu svých křesel a nejxenofobnější vlámská nacionalisitcká strana měla v Belgii nejhorší volební výsledky za celá desetiletí.

Rozhněvaní voliči zůstali většinou doma, ale nepodpořili extremisty - Independent/Blisty.cz

Jedinými podstatnějšími informacemi z těchto voleb je v podstatě to, co vám ukáže většina kvalitnějších anket a průzkumů veřejného mínění: tedy především, že v době krize roste podpora krajní pravice – zdivočelý maloměšťák je v takové situaci náchylný k preferování jednoduchých „řešení“: jít netolerantně proti přistěhovalcům a různým odlišujícím se minoritám je tak lákavé! Stále znovu se v pozadí ozývá řinčení skla, hukot požárů a jednoduché slogany typu: vším jsou vinni Židé (nebo cizinci nebo barevní, nebo prostě ti, co jsou jinačí a kterým maloměšťák ve své primitivnosti nerozumí a vlastně ani nechce porozumět).

Nepřeceňujme evropské volby – ani jiné tanečky obdobného druhu! - Blisty.cz

Dělnická strana je zklamaná z výsledku voleb do Evropského parlamentu

Slovo předsedy k volbám
Pondělí, 08 červen 2009

Druhé eurovolby v České republice máme za sebou. Dělnická strana v nich získala více než dvacet pět tisíc hlasů a překonala hranici jednoho procenta, nutnou pro vyplacení státního příspěvku. 

Někdo je možná výsledkem zklamán, jiný nikoliv. Je to otázka pohledu. Já osobně jsem očekával volební zisk o něco vyšší, nicméně, pokud bych se vrátil zhruba o rok zpět, překonání hranice jednoho procenta by pro nás tehdy bylo obrovským úspěchem. Možná jsme byli v posledních měsících až moc namlsáni mediální prezentací a četností našich akcí, příliš jsme doufali, že se nám podaří nespokojené občany dostat k volebním urnám. To se nepodařilo. 

Dvacet osm procent volební účasti bohužel nahrálo parlamentním stranám. Nepochybuji také o tom, že se nyní vyrojí velké množství radilů, kteří budou hovořit o tom, co a jak se mělo, jaká strategie apod. Každému tedy doporučuji, aby se místo planých slov aktivně zapojil do činnosti strany. 

Potěšující z dosažených výsledků je stoupající podpora v některých regionech a městech, což dává dobrý základ ke komunálním volbám. Jako příklad lze uvést téměř osm procent v Litvínově nebo přes pět procent v okrese Most. 

Co nás tedy čeká nyní? Především příprava na podzimní parlamentní volby, ve kterých bychom měli potvrdit nejen pozici nejsilnějšího národního subjektu, ale především přesvědčit lidi, aby k volbám šli. Pokud se toto podaří, jsou volební vyhlídky více než nadějné. Čeká nás však přes léto velmi hodně práce a osobního nasazení. 

Závěrem bych chtěl poděkovat všem voličům za jejich podporu a všem sympatizantům a členům za jejich trpělivost a vytrvalost. Jdeme dál proti proudu! 

Tomáš Vandas

zdroj:

http://www.delnicka-strana.cz/index.php?option=com_content&task=view&id=610&Itemid=115

Jednoprocentní hranici přesáhla Dělnická strana. Volilo ji 25 368 občanů. Národní strana měla mizivou podporu 6263 lidí. Pravicoví extrémisté se v některých státech do Evropského parlamentu dostali. Stalo se tak v Nizozemí, Finsku, Maďarsku a Velké Británii.

Zisky jednotlivých stran v počtech hlasů - Novinky.cz

Více než tři čtvrtě milionu by paradoxně měla dostat i krajně pravicová Dělnická strana. Stát se jí přitom kvůli napojení na neonacisty před několika měsíci pokusil zakázat. Neúspěšně.

Peníze za volby přitečou do pokladen třinácti stran - Aktuálně.cz

Výsledky evropských voleb v roce 2009 - Eelections2009-results.eu

Pecina: Založení ultrapravicových stran je pochybné, využijeme to proti nim - iDNES.cz

Litvínovská koalice Dělnické strany a ODS?

Celkem žasnu nad tím, co se dělo o víkendu v Litvínově. Nejen, že se novopečený starosta Volák (ODS) mítinku rasistů zjevně zúčastnil, ale s šéfem Dělnické strany Vandasem dokonce našli společnou řeč. Volák podpořil zásah těžkooděnců proti studentům a mladým sociálním demokratům, kteří si dovolili v blízkosti shromáždění pokojně rozvinout vlastní protifašistický transparent (aniž by do shromáždění vnikli nebo jej jakkoliv narušovali třeba skandováním).

Bude v Litvínově koalice Dělnické strany a Volákovy ODS? - Blisty.cz

Volák rozpráví s Vandasem - foto: Dělnické listy

Dělnická strana nezíská peníze za volby do Evropského parlamentu

I kdyby Dělnická strana v letošních dvojích volbách uspěla, nedostane za hlasy voličů ani korunu. 
Na odměnu mají strany nárok, pokud získají více než jedno (v eurovolbách) respektive tři procenta (ve volbách do sněmovny) ze všech odevzdaných hlasů. 

Strana, již se vláda pokusila letos zjara zakázat (a ta další už stejný krok avizovala), však předložila sněmovně neúplnou výroční finanční zprávu za uplynulý rok. Ze zákona proto nemá na vyplacení příspěvku za volby nárok.

Dělnická strana nezíská peníze za volby. I když uspěje -  - Aktuálně.cz

Dělnická strana - výsledky minulých voleb

volby do Evropského parlamentu: 0,18%
krajské volby 2004: nikde DS nepřesáhla 1%
parlamentní volby 2006: 0,23%
komunální volby 2006: 3 mandáty
krajské volby 2008: 0,99%

Dělnická strana chce mít v Bruselu nacistu - Aktuálně.cz

Na Lounsku volilo v krajských volbách Dělnickou stranu 272 voličů

Vzestup Dělnické strany potvrzují i volební preference. Zatímco v roce 2004 při krajských volbách získala v celém okrese jen 46 hlasů, což bylo 0,26%, loni při volbách do krajů získala Dělnická strana v regionu už 1,12%, hlas jí odevzdalo 272 lidí. V Lounech 49, v Žatci 59 a v Postoloprtech 21.

Extremistů je i v okrese více, rychle se profesionalizují - Žatecký.deník.cz

Kalibová: Prevencí před úspěchem DS v eurovolbách do EP je vysoká účast voličů

Cesta k volebním urnám má různé motivy. Kromě nekonkrétní šance aktivně se podílet na správě věcí veřejných se výrazným důvodem v červnových volbách do Evropského parlamentu může stát i nechuť financovat neonacistickou Dělnickou stranu (DS). 

O důvod víc jít k eurovolbám - Ekonom.cz