Lotyšská legie a přikulování ODS

Právo, 24.06.2009 - Jiří Dienstbier

„Fraška Cameronovy lotyšské legie je špatná pro Británii a špatná pro Evropu,“ napsal T. G.
Ash, profesor Oxfordu a jeden z nejvlivnějších světových komentátorů.
Cameron je „moderní a sociálně liberální konzervativec“, ale před čtyřmi roky neopatrně řekl, že toryové v Evropském parlamentu vystoupí z klubu Evropské lidové strany. Teď má bez nadšení tento slib „lotyšské legii“ ve vlastní straně splnit. Vyřadí tím stranu z velkého středopravého proudu, který vyhrál evropské volby, a spojí ji se směsicí nacionalistů a populistů z Polska, Česka a s lotyšskou stranou Za vlast a svobodu, která oslavuje jako vlastence členy lotyšské jednotky Waffen-SS.
Oslabí tím vliv Británie v EU a vztah s Obamovou administrativou, „kterou vůbec nezajímá zvláštní vztah s Británií, která se odřízne od Evropy… Toryové nemohou zřejmě být v loži s lidmi, kteří chtějí stále těsnější federální unii,“ píše Ash. A tvrdě dodává: „Tedy: raději fašista než federalista.“
Podobně se chystají oslabit českou politickou a morální pozici europoslanci za ODS. Mirek Topolánek se zdál být kolegou polského premiéra Donalda Tuska. Ve Varšavě však spolu s Cameronem pózovali s Kaczyňskim, jehož eurofobní Právo a spravedlnost má dnes už malý vliv i v Polsku.
Někteří britští konzervativní politici Camerona kritizovali, že pod tlakem české ODS přistupuje na pochybná spojenectví. Jan Zahradil popřel, že ODS prosazovala přijetí italské Ligy severu nebo Dánské lidové strany. Nicméně zůstává spojení s partou extrémních odpůrců evropské integrace z pěti dalších zemí, včetně zastánce lotyšských esesáků.
Takové jednání posiluje pochybnosti, zda jsou Češi vůbec schopni shodnout se na vztahu ke společenství, do kterého dobrovolně vstoupili. Důvodů pro pochyby bylo dost: dlouhodobé odklady schvalování Lisabonské smlouvy, úžas nad vládou, která se nechala oklamat autorem Entropy, Topolánkova naivita, s níž si nechal v Kyjevě k dohodnuté smlouvě s Ruskem připsat jednostranný dodatek, svržení vlády jako projev chaosu na české politické scéně.
Úlevu nad tím, že Senát jako poslední komora v Evropě schválil Lisabonskou smlouvu, poněkud kazí vědomí, že to umožnil pád vlády, když už se její vedoucí představitelé přestali bát, že padne. Trvalým zdrojem nechuti jsou postoje prezidenta republiky, který v poškozování obrazu ČR pokračuje, když si vymýšlí stále nové důvody, proč ji odmítá podepsat. Teď torpéduje český úspěch při jednání o zárukách pro Irsko, když podmiňuje podpis schválením těchto záruk v parlamentě.
K nehezkému dojmu přispívají i někteří senátoři ODS, kteří zpochybňují úroveň demokracie v EU a přitom v rozporu s principy demokracie odmítají respektovat rozhodnutí svých kolegů, když chtějí smlouvu znovu poslat k Ústavnímu soudu. Je v tom i údiv nad českým systémem, který umožňuje, aby hlava státu nerespektovala rozhodnutí ústavních většin obou komor parlamentu. „Tomu říkáte demokracie?“ musel jsem několikrát zaslechnout.
Tým Jana Fischera v situaci, kdy se české předsednictví považuje za jedno z nejslabších, dokázal je důstojně ukončit a partnery přesvědčit, že pád vlády neoslabil profesionální úroveň české reprezentace. Pomohlo mu i ocenění vysoké kvality českých diplomatů a úředníků.
Je škoda, že české postavení v EU znovu oslabí přechod poslanců ODS z jednoho ze dvou hlavních politických proudů do seskupení, které bude mít jen omezené možnosti cokoli v EP prosadit. A i v něm budou britským konzervativcům jen přikulovat.

O autorovi| Jiří Dienstbier (Autor je senátor za ČSSD)

ODS a britští konzervativci se v EP spojili s nacionalisty

Právo, 23.06.2009  

Občanští demokraté včera oznámili vznik nové frakce v Evropském parlamentu – Evropské konzervativní a reformní skupiny. Podílet se na ní mají například britští konzervativci, ale i polská strana Právo a spravedlnost či lotyšská nacionalistická strana Za vlast a svobodu.
„Jsme velmi rádi, že se nám podařilo tento dlouholetý projekt dovést do úspěšného konce. Skupina evropských konzervativců a reformistů vnese nový impuls do zatuchlých vod Evropského parlamentu,“ uvedl ve včerejší tiskové zprávě předseda devítičlenného klubu europoslanců ODS Jan Zahradil.
Právě od křesťanských demokratů (EPP/ED), kteří jsou nejsilnější frakcí v europarlamentu, ODS odchází.
Právo a spravedlnost vede dvojče polského prezidenta, bývalý premiér Jaroslaw Kaczyňski. Například odmítá Lisabonskou smlouvu. Podle některých diplomatů se konzervativci vystavují riziku izolace a posměchu. Například podle britského listu The Independent Kaczyňski tvrdí, že homosexualita povede k „pádu civilizace“.
Další poslanec polské strany prý řekl, že vítězství Baracka Obamy v USA by znamenalo „konec civilizace bílého muže“.
ODS včera zveřejnila „Pražskou deklaraci“ principů nové europarlamentní skupiny. Jsou mezi nimi například nižší daně, minimální regulace, úsilí o svobodu jednotlivce, nesouhlas s federalismem či posílení vazby s NATO.

Kritika hlavně v Británii

Konzervativcům z Británie, Polska a z Česka se podařilo sehnat europoslance zatím z dalších pěti zemí EU. Znamená to, že skupina bude mít zaručená místa ve výborech parlamentu i nárok na finance od této instituce. K vytvoření frakce je třeba mít podle nových pravidel aspoň 25 europoslanců ze sedmi zemí EU. Ta nová bude mít 55 členů z osmi zemí. Stane se tak čtvrtou nejsilnější po EPP, socialistech a po liberálech. Těsně předstihne i Zelené (52 poslanců), kteří velmi uspěli ve volbách. I tak ale bude třikrát až pětkrát slabší než socialisté či lidovci.
Britští konzervativci mají 26 europoslanců. Plány na vytvoření nového klubu provází od počátku kritika, zejména právě v Británii. Podle levicového listu The Guardian bude kvůli nové frakci (a také kvůli bídným výsledkům labouristů) „umlčen britský hlas v Evropě“.
Ale i některá pravicová média tam varují, že konzervativci oslabí svůj vliv v Unii, protože opouštějí vlivnou EPP, nejmocnější stranu parlamentu, a spojují se s různými „exoty“ z východu. Tisk si přitom všímá kontrastu mezi šéfem konzervativců Davidem Cameronem, který se hlásí k ochraně klimatu, a ikonou české ODS, „excentrickým prezidentem Václavem Klausem“, který zpochybňuje samu myšlenku klimatických změn. Klaus už ovšem ODS před půl rokem opustil.

List The Times upozornil, že k nové frakci bude patřit i člen lotyšské nacionalistické strany Za vlast a svobodu, jejíž národní poslanci oslavují příslušníky SS z Lotyšska.

Britští konzervativci se přou s ODS kvůli populistickým spojencům - iDNES.cz

Šéf evropských poslanců ODS Jan Zahradil minulý týden tvrdil, že o jednání s Lotyši nic neví a dodal, že Konzervativní strana coby nejstarší demokratická strana na kontinentě je dostatečnou zárukou demokratického charakteru nové frakce.  

ODS se pře s britskými konzervativci o přijetí extremistů do nové frakce - Novinky.cz

Dalším nebezpečím je skutečnost, že některé ze stran, jež se staly členy nové frakce, nejsou v pravém slova smyslu konzervativní. Mají možná podobně skeptický pohled na další evropskou integraci, jaký má ODS, ale v domácí politice občas vyjadřují extrémní názory. Potenciál, že dříve či později vypukne v nové frakci pnutí, je značný, protože britští konzervativci jsou na rozdíl od některých členů frakce tolerantní jak k etnickým, tak ke společenským menšinám, jako jsou například homosexuálové.

Ve Velké Británii nebylo rozhodnutí konzervativců přijato s nadšením právě z výše zmíněného důvodu. Rozpaky panovaly také nad ochotou ODS přijmout do nové frakce například zástupce italské Ligy severu, která je považována za extrémistickou stranu. Nebezpečí, že do frakce vstoupí podobné strany ještě přitom není zažehnáno, neboť jednání prý pokračují a očekává se, že se do prvního zasedání europarlamentu frakce rozroste.

Jiří Pehe: Riskantní evropské dobrodružství ODS

Členské strany Skupiny evropských konzervativců a reformistů (ECRG) - Novinky.cz

Na ohlášený vznik nové frakce v Evropském parlamentu, frakce evropských konzervativců a reformistů, jejíž jádro budou tvořit poslanci tří politických stran, britských konzervativců, polské strany Právo a spravedlnost a české ODS, je možné se dívat z více úhlů pohledu. Pokud se na věc podíváme z evropského pohledu, z hlediska evropských politických stran, zastoupených v Evropském parlamentu, pak je třeba ji přivítat. 

(...) Navíc je třeba zdůraznit, že v letošních volbách do Evropského parlamentu zcela zvítězily proevropské politické strany a množství malých politických stran, které chtěly měnit směr vývoje Evropské unie nebo ho dokonce brzdit, bylo voliči odmítnuto.

Odešli, ale ztráta to nebyla -Rozhlas.cz

Dělnická strana má volební číslo prvorepublikových fašistů

Dnes jsem shlédl volební spot Dělnické strany ohledně voleb. Velmi mne zarazilo volební číslo této strany - 13. Zarážející na tom je, že stejné číslo pro volby do poslanecké sněmovny měla u Krajské volební komise v Mladé Boleslavi i Národní obec fašistická v čele s předsedou Rudolfem Gajdou - toto můžu doložit i ORIGINÁLEM volebního lístku z převálečné doby, jehož jsem držitelem.

Dělnická strana - stejné volební číslo jako fašisté - Nova.cz

Rasistický klip fašistické Národní strany zaznamenala i BBC

Předvolební klip Národní strany, který ve středu odvysílala Česká televize (ČT) vzbudil pozornost i v zahraničí. Britská BBC v této souvislosti uveřejnila na svém webu článek s názvem Češi jsou šokování protiromskou reklamou. Strana, která od čtvrtka čelí kvůli klipu trestnímu oznámení, nasadila do vysílání nový spot.

Protiromský předvolební klip se dostal až na BBC - Novinky.cz

Finský metal, švýcarské ovce. Tak národovci lákají voliče na české zájmy - iDNES.cz

Petr Kamberský: Klip, klid a střelný prach - iHNed.cz

Rasismus i fašismus se schovává za zdánlivý boj za právo a spravedlnost

(...) Paní Řápková, jak se zdá, směřuje v předčasných parlamentních volbách minimálně do poslanecké sněmovny za občansko demokratickou stranu (sic!) a její vzestup je takřka totožný s někdejším politickým vzestupem pana Čunka: politická strana, jejímž je politik či politička členem, předpokládá, že majoritní náklonnost k populistickým řešením prohlubujícím sociální vyloučení přinese popularitu nejen jednotlivci, který se populismu dopouští, ale zároveň celé straně. 

Způsob myšlení, který dovoluje etablovaným politickým stranám, aby se přichylovaly k těmto mimořádně nebezpečným propagandisticko politickým tendencím, je přitom stále tentýž, jak jej známe z různých fašistických, nacistických nebo čistě rasistických schémat minulosti: zdánlivý boj za právo a spravedlnost těch, kdo jsou k nim nadáni, s více či méně artikulovaným zatížením „vinou a trestem“ těch ostatních. Někdy na úrovni úplné masové likvidace, někdy „jen“ na úrovni prohloubení jejich sociálního vyloučení s další „perspektivou“ poté, kdy se „polepší“. 

Zjevná sociální patologie těchto „řešení“ přitom, jak je patrné na dvou příkladech českých politiků, v politických stranách přímo participujících na výkonu moci nevyvolává téměř žádnou kontroverzi, žádnou viditelnou diskusi, žádnou snahu o revizi hodnotových východisek, která by měla být stranám vlastní. Politické strany nemají zapotřebí se zhoubných politických schémat zříkat, distancovat se od nich a poukazovat tak na jejich nepřijatelnost. 

Naopak se zdá, že s povděkem kvitují, pokud se v jejich řadách najde člověk, který tato řešení, ať už na základě své etické nebo intelektuální nedostatečnosti, opět pozdvihne, dá jim novou, v současnosti společensky akceptovatelnou formu (sociální nepřizpůsobivost a ochrana oprávněných ve Vsetíně, snaha dostát právu a spravedlnosti v Chomutově) a přinese tak politické straně úspěch. Takových si české „demokratické“ strany umějí považovat…

celý text

Rasismus jako převrácená kauzalita v mysli české majority - Blisty.cz